Kdo se nebojí, ten svůj záměr zveřejní.

Zdůvodnění radnice, že nemůže obyvatele Prahy 13 informovat o chystaných developerských stavbách, protože jim k tomu investoři nedali souhlas, je pro řadu občanských sdružení důkazem toho, čím se radnice ve skutečnosti řídí. Otázka ve skutečnosti nezní tak, co radnice může x nemůže, ale zda chce x nechce.

S tím souvisí podotázka čí zájmy radnice ve skutečnosti zastupuje. Zda zájmy developerů, pro které je NEŽÁDOUCÍ, aby se lidé o jejich záměrech předem dozvědlěi a mohli jim tak jejich aktivity komplikovat (rozuměj prodražovat). Proč by museli vycházet obyvatelům vstříc zvýšením kapacity parkovišť, mohutnější výsadbou zeleně, navyšováním kapacit občanské vybavenosti atd., když si mohou potichoučku bez odporu lidí postavit cokoli si umanou? Levně a rychle. S podporou MLČÍCÍ Radnice.

Radní (ODS) se plně drží svého volebního programu založeného na principech tržního hospodářství. Jaksi však dle nás pozapomínají na to, že vedení městské části se ne vždy může řídit trhem. Ten zkrátka nevyřeší potřebu staveb nekomerční občanské vybavenosti, neboť ty nepřináší patřičný zisk. Svým způsobem by princip tržního hospodářství mohl i zde fungovat, ale musel by jít ruku ruce s velkou dávkou filantropismu, ale toho se od developerů nedočkáme. Pochybuji, že by tito byznyseni začali z ničeho nic, jen pro dobrý pocit, budovat na svých pozemcích ordinace, školy, domovy důchodců a další potřebná zařízení. Roli filantropa v případě tržního hospodářství musí převzít město tím, že to developerům zkrátka nařídí. Dle nás se tomu tak nestalo a radní plní spíše roli partnera develperů než partnera občanů.

To, že Radnice o plánech neinformuje, neznamená, že nemůže, ale spíše, že nechce. Nechce se postavit na stranu lidí proti developerům. Investoři totiž přinášejí městské části peníze a penězi se dají koupit lidé (voliči). Ti možná za pár let zjistí, jaký to byl danajský dar, že jim radnice sice postavila hezká dětská hřiště, draze zvelebila Centrální park, ale z oken koukají do cizí ložnice a místo k zaparkování hledají 15 minut. Jenže v tu chvíli pozdě bycha honiti, neboť (ne)zodpovědní místní politici budou zcela někde jinde a břemeno těchto problémů ponesou jiní. A napravit (zbourat) to už bohužel nepůjde.

Navzdory tomuto všemu se najdou slušní investoři, kteří o svých projektech nemlčí, ale veřejně je oznamují. BEZ přispění Radnice. Stalo se tak například u plánovaného Centrálního depozitáře Uměleckoprůmyslového muzea na Velké Ohradě. Podrobnosti:zde 

A na závěr menší heslo dne: Kdo se nebojí, ten svůj záměr zveřejní. 

zelene.luziny